Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Energetická politika EU z pohledu lobbingu
Dvořáková, Adéla ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hartman, Tomáš (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přispět k objasnění procesu formování klimaticko-energetické politiky EU, metodou deskripce definovat evropské lobbistické skupiny vstupující do procesu tvorby klimaticko-energetického rámce do roku 2030 a na základě metody komparace zhodnotit jejich vliv a účast na formování energetické politiky. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje teoretickému ukotvení energetické politiky, vymezení základních pojmů a popisu legislativního procesu v EU z pohledu lobbingu. Druhá kapitola objasňuje energetickou politiku v kontextu boje proti změně klimatu a definuje tuto problematiku na mezinárodní a evropské úrovni. Poslední kapitola práce představuje aktuální legislativní tvorbu klimaticko-energetické politiky do roku 2030 a konkrétně se zaměřuje na lobbingové aktivity a velikost vlivu vybraných politických, státních a sociálních aktérů dle členění zájmových skupin Howletta a Rameshe.
Soutěžní politika EU a tzv. klimaticko-energetický balíček
Vondrušková, Barbora ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Zámyslický, Pavel (oponent)
Zaměření disertační práce je založeno na předchozím výzkumu relativně nové oblasti environmentální governance, kterou představuje politika ochrany klimatu. Provádění politiky ochrany klimatu v Evropě je pak podrobeno diskusi ohledně souladu této politiky s jedním ze základních cílů evropské integrace. Tímto cílem je budování vnitřního trhu, jakož i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na tomto trhu. Interakce těchto dvou oblastí je hlavním výzkumným cílem této práce. Vzhledem ke komplexnosti tématu je práce tématicky definována úžeji. Na jedné straně je v práci analyzována evropská politika ochrany klimatu a její hlavní nástroj pro regulaci emisí uhlíku v evropské ekonomice - Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Na druhé straně se práce věnuje popisu evropské soutěžní politiky. Autorka v práci analyzuje základní opatření realizované v rámci těchto politik s cílem prokázat, zda obě politiky jsou ve vzájemném souladu a zda takto fungují v reálných podmínkách. Na základě dosažených výsledků činí autorka následující závěry: systém EU ETS , pro který se Evropská unie rozhodla, se ukázal jako nákladově efektivní volba redukce emisí. A to i přes určitá slabá místa, které obsahuje. Současně lze dojít k závěru, že metoda alokace je hlavním kritériem, které určuje efektivitu tohoto opatření v oblasti ochrany klimatu v Evropě, a současně je rozhodujícím kritériem pro soulad této politiky s politikou hospodářské soutěže. Z tohoto závěru následně vyplynulo, že existují poměrně přesvědčivé důkazy, že zvolená metoda alokace --grandfathering -- nebyla vždy v souladu se stávajícími pravidly pro poskytování státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí. V neposlední řadě lze konstatovat, že možnost použití výjimky dle článku 10c směrnice 2003/87/ES se jeví, na základě dosavadní informací, plně v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory platnými v Evropské unii. Nicméně další výzkum v této oblasti může být v budoucnosti velmi užitečný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.